Výpočet odstupného 2026 – kalkulačka podle zákoníku práce

Spočítejte si výpočet odstupného podle § 67 zákoníku práce. Zadejte výdělek, důvod skončení poměru a jeho délku, výsledek uvidíte hned.

Průměrný měsíční hrubý výdělek, ze kterého se odstupné počítá. Obvykle odpovídá vaší běžné hrubé mzdě.

U organizačních důvodů rozhoduje o výši odstupného délka pracovního poměru, u ostatních důvodů ne.

Délka pracovního poměru u tohoto zaměstnavatele. Uplatní se jen u organizačních důvodů.

0 KčOdstupné (hrubá částka)
1×průměrného výdělku·§ 67 odst. 1 písm. a) zákoníku práce
Ze zákona vám v tomto případě odstupné nenáleží. Zaměstnavatel ho může poskytnout dobrovolně, nebo pokud to stanoví kolektivní smlouva či pracovní smlouva.
Odstupné se zdaňuje jako mzda, ale neplatí se z něj sociální ani zdravotní pojištění.

Jak kalkulačku odstupného použít

  1. Zadejte průměrný měsíční hrubý výdělek.
  2. Vyberte důvod skončení pracovního poměru.
  3. U organizačních důvodů doplňte délku pracovního poměru v letech a měsících.
  4. Výsledek se přepočítá okamžitě: násobek výdělku, částka odstupného i přesná citace paragrafu.

Výpočet odstupného podle délky pracovního poměru

Při organizačních důvodech, tedy nadbytečnosti nebo rušení či přemístění pracoviště, se odstupné počítá jako násobek průměrného měsíčního výdělku podle délky pracovního poměru. Kratší poměr než rok znamená jeden násobek, jeden až dva roky dva násobky a dva roky a víc tři násobky.

Jde vždy o zákonné minimum. Zaměstnavatel může poskytnout víc, pokud to stanoví kolektivní smlouva nebo pracovní smlouva, nikdy ale míň.

Odstupné při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Skončil-li pracovní poměr kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, patří zaměstnanci vždy nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku, bez ohledu na to, jak dlouho u zaměstnavatele pracoval.

Jiné zdravotní důvody, které s prací přímo nesouvisejí, do téhle kategorie nepatří a řídí se jinými pravidly, viz další sekce.

Kdy nárok na odstupné ze zákona nevzniká

Zákon negarantuje odstupné u ztráty zdravotní způsobilosti, která nesouvisí s prací, u výpovědi dané zaměstnancem ani u dohody z jiného důvodu, než jsou organizační příčiny. Kalkulačka v těchhle případech zobrazí jasné upozornění místo tichého nulového výsledku.

Zaměstnavatel odstupné i tak může poskytnout dobrovolně, nebo pokud to stanoví kolektivní smlouva či pracovní smlouva. Zákon mu to ale nenařizuje.

Jak se odstupné daní

Odstupné se zdaňuje jako mzda, tedy stejnou sazbou daně z příjmu ze závislé činnosti. Na rozdíl od běžné mzdy se z něj ale neplatí sociální ani zdravotní pojištění.

Kalkulačka proto počítá vždy jen hrubou částku. Přesná čistá částka po zdanění závisí na daňovém pásmu a ostatním příjmu zaměstnance v daném měsíci, takže ji nejde spočítat jedním obecným vzorcem.


Časté otázky

Jak se vypočítá výše odstupného?

Vynásobí se průměrný měsíční výdělek násobkem podle důvodu skončení a délky pracovního poměru. U organizačních důvodů jde o 1 až 3 násobky, u pracovního úrazu vždy o 12 násobků.

Kolik dostanu odstupné po 10 letech v práci?

Stejně jako po dvou letech. Zákon rozlišuje jen tři pásma délky poměru (do roku, jeden až dva roky, dva roky a víc), takže desetiletá praxe už na výši odstupného u organizačních důvodů nic nemění. Vyšší částku může zajistit jen kolektivní nebo pracovní smlouva.

Z jakého průměru se počítá odstupné?

Z průměrného měsíčního hrubého výdělku, který se stanovuje z předchozího kalendářního čtvrtletí. Je to jiný základ než aktuální mzda.

Jaký je rozdíl mezi odstupným a odchodným?

Odstupné se váže na skončení běžného pracovního poměru podle zákoníku práce. Odchodné je samostatný institut, typicky u vojáků, policistů nebo jiných služebních poměrů, s vlastními pravidly mimo zákoník práce.

Kdy nemá zaměstnanec nárok na odstupné?

Při ztrátě zdravotní způsobilosti nesouvisející s prací, při výpovědi ze strany zaměstnance nebo při dohodě z jiného důvodu, než jsou organizační příčiny. Zaměstnavatel v těchhle případech odstupné může, ale nemusí poskytnout dobrovolně.