Extraktor IP adres z textu a logu (IPv4, IPv6)

Jak extraktor IP adres použít

1. Vložte text nebo výpis z logu do horního pole. Nemusíte nic upravovat, adresy se najdou samy.
2. Zvolte verzi. Nechte vše, nebo se omezte jen na IPv4, případně jen na IPv6.
3. Filtrem rozsahu oddělte veřejné adresy od privátních a vyhrazených.
4. Vyberte řazení. Podle četnosti výskytu rychle uvidíte, která adresa se opakuje nejvíc.
5. Zkopírujte výsledek. Kromě prostého seznamu umí nástroj i JSON a CSV s četností a rozsahem.

Rozdíl mezi veřejnou a privátní IP adresou

Veřejná IP adresa je vidět z internetu a je v danou chvíli jedinečná na celém světě. Přiděluje ji poskytovatel připojení a slouží k tomu, aby vás ostatní servery našly.

Privátní adresa platí jen uvnitř místní sítě. Stejnou adresu 192.168.1.1 má router doma i v kanceláři naproti, protože se ven nikdy nedostane. Provoz z celé domácnosti vychází do internetu pod jedinou veřejnou adresou a router si pamatuje, komu co patří.

Privátní adresa ve výpisu znamená přístup zevnitř sítě nebo z proxy, veřejná někoho zvenčí. Filtr v nástroji vám nechá jen jednu skupinu, takže druhá nepřekáží.

Které rozsahy IP adres jsou privátní

RFC 1918 vyhrazuje pro privátní sítě tři bloky.

• 10.0.0.0/8 (10.0.0.0 až 10.255.255.255) je jediná souvislá síť třídy A. Ve firmách je nejoblíbenější, protože se do ní pohodlně vejde i několik poboček s rezervou na růst.
• 172.16.0.0/12 (172.16.0.0 až 172.31.255.255), tedy šestnáct navazujících sítí třídy B.
• 192.168.0.0/16 (192.168.0.0 až 192.168.255.255), rozsah z domácích routerů.

Vyhrazených rozsahů je ale víc. Loopback 127.0.0.0/8 ukazuje na váš vlastní počítač a v logu znamená požadavek ze stejného stroje. Adresu z rozsahu 169.254.0.0/16 si zařízení přidělí samo, když se nedovolá DHCP serveru, takže její výskyt bývá stopa po výpadku sítě. V IPv6 je pro příklady v dokumentaci vyhrazený blok 2001:db8::/32. Nástroj všechny tyto rozsahy řadí mezi privátní a vyhrazené.

Čím se liší IPv4 a IPv6

IPv4 zapisuje adresu jako čtyři čísla oddělená tečkami, každé v rozsahu 0 až 255. Adres je zhruba 4,3 miliardy, což při dnešním počtu připojených zařízení nestačí.

IPv6 proto pracuje se 128 bity a zapisuje se šestnáctkově do osmi skupin oddělených dvojtečkami. Souvislou řadu nul lze zkrátit dvojicí dvojteček, takže z 2001:0db8:0000:0000:0000:0000:0000:0001 se stane 2001:db8::1. Zkrátit takhle jde v adrese jen jednou, jinak by nešlo poznat, kolik nul se kde vynechalo.

Právě proto může jedna adresa vypadat několika způsoby. Nástroj si všechny zápisy převede na stejný tvar, takže rozepsanou a zkrácenou podobu téže adresy nepočítá dvakrát.

Časté otázky

Zjistí nástroj moji IP adresu?

Ne, na to neslouží. Pracuje jen s textem, který mu vložíte, a nikam se nepřipojuje. Svoji veřejnou adresu zjistíte v nastavení routeru nebo přes službu, která ji umí zobrazit.

Co lze z IP adresy zjistit?

Obvykle poskytovatele připojení a přibližnou polohu na úrovni města nebo kraje. Přesnou adresu ani jméno z ní vyčíst nejde. IP adresa se v kombinaci s dalšími údaji zpravidla považuje za osobní údaj, s logy je proto potřeba zacházet podle pravidel GDPR. Konkrétní posouzení závisí na tom, jaká další data o návštěvnících držíte.

Pozná nástroj neplatnou adresu?

Ano. Každou část adresy kontroluje zvlášť, takže zápis 999.1.1.1 ani 256.0.0.1 do výsledku neprojde. Neprojdou ani čísla verzí typu 1.2.3 a data ve tvaru 15.8.2026, která se jinak snadno spletou s adresou.

Poradí si s adresou, za kterou je port?

Ano, port se odřízne a zůstane samotná adresa. Ze zápisu 8.8.8.8:53 tedy dostanete 8.8.8.8. V logech webových serverů je port za adresou běžný.

Jak z výsledku udělat blokování na serveru?

Seřaďte adresy podle četnosti a zkopírujte ty na začátku seznamu. Pravidla pro soubor htaccess si pak sestavíte v generátoru htaccess přesměrování. Na vlastní hledání v logu se hodí tester regulárních výrazů.